Trendy zdraví

Podle odhadů Světové zdravotnické organizace (WHO) se jen v roce 2020 nakazilo virem HIV přibližně 1,5 milionů osob. Celkový počet HIV pozitivních osob pak WHO odhaduje na necelých 38 milionů. Přestože moderní medicína nabízí v léčbě HIV mnohá účinná řešení a pacienti mohou při včasné detekci viru prožít dlouhý a kvalitní život, počet úmrtí v souvislosti s HIV přesáhl v roce 2020 celosvětově opět hranici 650 tisíc. Proto si i letos připomínáme význam prevence tohoto sexuálně přenosného onemocnění a zdravotní rizika s ním spojená.

Virová hepatitida, mnohdy laicky označovaná jako žloutenka, patří mezi běžně se vyskytující onemocnění jater. Rozeznáváme několik typů virových hepatitid. Mezi nejčastěji se vyskytující patří hepatitida typu A, B a C. Proti hepatitidám A a B existuje v současné době očkování, avšak proti hepatitidě C dosud žádná preventivní vakcína neexistuje. Hepatitida má dokonce svůj mezinárodně ustanovený den. Je jím 28. červenec podle data narození doktora Barucha S. Blumberga, objevitele viru hepatitidy B a spoludržitele Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu z roku 1976.

Virové hepatitidy – mnohdy laicky označované jako žloutenky – patří mezi běžně se vyskytující onemocnění jater. Samotný termín žloutenka ovšem neoznačuje nemoc samotnou, nýbrž jeden z jejích projevů: zežloutnutí kůže a bělma (tento příznak se ovšem nemusí projevit).

U příležitosti Světového dne hepatitid (28. července) je dobré si připomenout, že i v době koronavirové zůstávají podle dat Světové zdravotnické organizace WHO celosvětově druhým největším „zabijákem“ mezi infekčními nemocemi (hned po tuberkulóze) virové hepatitidy typu B a C.

Hygienici jako zdroj nákazy identifikovali mražené jahody. Právě potraviny jsou jedním z nejběžnějších zdrojů nákazy. Ani důsledná hygiena nemusí k zajištění ochrany před žloutenkou typu A stačit. Vhodnou a efektivní formou prevence žloutenky typu A je očkování.

Farmaceutická společnost Gilead Sciences ve spolupráci s Českou společností AIDS pomoc spustila osvětovou kampaň, jejímž cílem je motivovat lidi k tomu, aby se nechali testovat na přítomnost viru HIV a hepatitidy typu C. Podle odborníků totiž v České republice neví o své nákaze HIV až tisíc lidí a o své nákaze hepatitidou C i několik desítek tisíc lidí. Obě infekce mají společné to, že mohou desítky let probíhat bez příznaků.

Pod záštitou Světové aliance proti žloutence (World Hepatitis Alliance) byl poprvé vyhlášen Světový den boje proti žloutence v roce 2008. V roce 2010 byl Světový den žloutenky oficiálně schválen a od té doby je organizován každoročně. Připadá na 28. července a jeho účelem je zvýšit povědomí o žloutence a o možnostech předcházení infekci. Virová žloutenka je sedmým největším zabijákem na světě, předčí i HIV, tuberkulózu či malárii. Doba dovolených v Česku i zahraničí je v plném proudu. Mnoho z nás se v průběhu léta také účastní hudebních festivalů či dalších společenských akcí, děti pak často tráví prázdniny na táborech. Právě v kolektivech nejčastěji hrozí propuknutí infekční žloutenky neboli nemoci špinavých rukou. Jedná se o onemocnění, které ohrožuje zejména ty, kteří nedodržují základní hygienický standard.

Desítky tisíc „časovaných bomb“ v podobě nákazy virovou hepatitidou typu C tikají v České republice. Drtivá většina nakažených o své nemoci neví. Projeví se totiž až 20–30 let od nákazy, celou dobu však postupně ničí játra. Může skončit jejich selháním v důsledku cirhózy nebo rakoviny jater. Žloutenku typu C je přitom možné zcela vyléčit ústně podávanými moderními léky, a to za 2 měsíce. Podle odhadů odborníků v Česku ročně prodělá léčbu hepatitidy pouze 1 200 osob. Upozorňují na to při Světovém dni hepatitidy, který letos připadá na 28. července.