Trendy zdraví

Je to zvuk, který jsme kolem sebe zvyklí slyšet především během chladných měsíců. Kašel máme většinou spojený s nachlazením a víme, že v takovém případě se jej při troše péče zbavíme celkem rychle. Kromě toho ale může mít ještě další příčiny, které není radno podceňovat – zvlášť, pokud kašel přetrvává.

Dnes slavíme tradiční Mezinárodní nekuřácký den – a jak zvyk káže, při této příležitosti se vždy hodí připomenout si závažné důsledky kouření i strategie, kterými se dají co nejefektivněji snižovat. Komplikace spojené s kouřením si totiž v Česku vyžádají průměrně 16 až 18 tisíc lidských životů ročně, a jde tudíž o jedny z největších zabijáků. Trh s tabákem a nikotinem se v posledních letech razantně proměnil a mnozí odborníci jsou toho názoru, že alternativy mají pro ty, kteří chtějí odvykat, smysl. Konkrétní strategie pro odvykání by ale lidé měli vždy konzultovat s adiktologickými odborníky.

České základní a střední školy bijí na poplach! V tomto prostředí se totiž množí případy, kdy studenti užívají žvýkací tabák nebo nikotinové sáčky. Problematické produkty, jejichž dostupnost podléhá jenom samoregulaci výrobců, s sebou nesou závažnou škálu možných zdravotních rizik včetně silné závislosti. Alarmující je fakt, že se množí případy, kdy jsou tyto bílé pytlíčky dostupné čím dál mladším ročníkům. Obecná informovanost v české společnosti ale chybí, zní z Národní linky pro odvykání 800 350 000.

Každý rok se u příležitosti „Dne bez tabáku“ vyhlašovaném Světovou zdravotnickou organizací (WHO) řeší problematika kouření. Ta se v České republice týká okolo 23 % obyvatel, celosvětově pak kouří 1,3 miliardy lidí. Většina z nich uvažuje o tom, že přestane. Začíná se rozšiřovat takzvaná politika snižování škodlivosti (harm reduction), která umožňuje závislým kuřákům přijímat nikotin a s ním spojené návyky šetrnější cestou.

Pandemie koronaviru přinutila přibližně čtvrtinu českých kuřáků omezit kouření, nebo se dokonce zcela zbavit závislosti na cigaretách. Podle lékařů za to nejčastěji mohl strach z případného horšího průběhu onemocnění. Zatímco pandemie do statistik kuřáků zasáhla, současné zdražování na ně podle odborníků mít dopad nebude. Kouření se přesunulo především mezi obyvatele s nízkým socioekonomickým statusem a nízkým vzděláním, kteří si jím kompenzují vyšší míru stresu, jenž na ně nyní dopadá. Před silnou závislostí, kterou vyvolává nikotin nejen v cigaretách, varují odborníci u příležitosti Světového dne bez tabáku. Ten připadá na 31. května.

Peníze, zdraví, společenské vztahy nebo pocit závislosti – tyto argumenty pro odložení cigaret kuřáci jistě mnohokrát slyšeli i zvažovali. Nestačilo to k rozhodnutí přestat? Tak co třeba prostředí? „Přestat kouřit kvůli životnímu prostředí vůbec není špatný nápad. Tabák totiž ničí naše zdraví a životy i svým vlivem na prostředí, v němž žijeme. Ničí je pěstování tabáku, výroba a distribuce cigaret i odpad z toho všeho,“ uvádí prof. Eva Králíková, vedoucí Centra pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK a VFN.

Sedmý duben je již tradičně spjatý s Mezinárodním dnem zdraví, který byl poprvé vyhlášen v roce 1950, v době vzniku Světové zdravotnické organizace (WHO). V tento den probíhají po celém světě akce vybízející k prevenci a zdravému životnímu stylu. Kvalitu života nám ale v posledních dekádách ztrpčují civilizační choroby, které mají na svědomí víc než 70 % světových úmrtí, tedy přibližně 41 milionů lidských životů.

Na rakovinu plic umírá mnohonásobně víc pacientů než na jakékoliv jiné onkologické onemocnení. V roce 2018 bylo podle dostupných dat nově diagnostikováno 6459 pacientů. V témž roce 5401 pacientů s tímto onemocněním zemřelo. Onemocnění je totiž u drtivé věšiny pacientů odhaleno v pokročilém stádiu, které nelze vzhledem ke vzdáleným metastázám léčit operací. Diagnóza karcinomu plic tedy dokáže do života pacienta i jeho blízkých velmi těžce zasáhnout.