Trendy zdraví

S neustálým vývojem zdravotnictví a moderních vyšetřovacích metod by nyní mohly ordinace praktiků připomínat spíše vědecké laboratoře ze sci-fi filmů. Jejich vybavení ale zůstává už po mnoho let stejné. A to přesto, že modernizace zařízení by výrazně ulehčila práci nejen samotným praktikům, ale i specialistům, pojišťovnám a především pacientům. Podle Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (SVL) přitom k revolučnímu kroku v ordinacích praktických lékařů mnohdy nechybí mnoho.

Bohdana Melicherová je praktickou lékařkou ve Vsetíně více než 20 let. Pandemie koronaviru obrátila její pracovní i osobní život naruby. Každý den kromě obvyklé práce s pacienty v ordinaci vyřídí dalších 50 e-mailů a 100 telefonátů. Odpovídá především na dotazy pacientů, kteří onemocněli covidem. „Telefony i e-maily mi umožní komunikovat s více lidmi. Bohužel není reálné ošetřit každý den sto pacientů fyzicky v ordinaci. V čekárně bychom nezvládli oddělit infekční a neinfekční pacienty,“ vysvětluje lékařka.

Podle výzkumu, který uskutečnila 1. Lékařská fakulta Univerzity Karlovy, by většina veřejnosti uvítala možnost využívat telemedicínu při komunikaci se svými lékaři. Nejvíce by lidé využili možnost online objednání a také sdílení své zdravotní dokumentace s lékaři. Přesně tyto možnosti nabízí aplikace MEDDI, kterou vyvinula česká společnost MEDDI hub, a.s.

Tichý, nenápadný muž, tak popsali kolegové člověka, který nesmazatelně zasáhl do boje s tuberkulózou po celém světě – Čecha, který byl horkým kandidátem na udělení Nobelovy ceny, ale zemřel dřív, než ji mohl dostat. Letos uplyne 100 let od narození lékaře Karla Stýbla a Česká pošta na popud Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou Fakultní nemocnice Bulovka a odborné společnosti sdružující plicní lékaře vydává známku k jeho poctě. Shodou okolností je to i 100 let od prvního podání vakcíny (BCG) proti tuberkulóze.

Pacienti, kteří mají podezření na nákazu koronavirem, si od letošního podzimu přijdou pro svou diagnózu osobně do ordinace praktického lékaře. Ten je vyšetří, provede antigenní test a potvrdí, nebo vyvrátí, že covid-19 mají, a zahájí případnou léčbu. Vyplývá to ze zbrusu nového doporučeného postupu, který ve spolupráci s vedením praktiků vypracovalo Ministerstvo zdravotnictví a s nímž se tisíce lékařů seznámí na 15. kongresu primární péče. Podle Sdružení praktických lékařů (SPL) signalizuje tento krok změnu přístupu k nemoci, která se přesouvá do kategorie chorob, s nimiž se lidé běžně potýkají.

Často si lidé praktického lékaře představují jako empatického a zároveň velmi profesionálního jedince. Každý od něj při potížích čeká moudrou a odbornou radu a často nejen ji. Mnohým také vyvstává otázka, zda lze v některých případech klasickou léčbu nahradit jinými prostředky, od bylinek až po doplňky stravy. I proto se dnes u svého praktického lékaře můžete setkat například s kombinací západní a východní medicíny.

Spálená kůže, zánět močových cest, vyrážka nebo průjem – zdravotní potíže se nám nevyhýbají ani na dovolené. Tu trávíme většinou daleko nejen od domova, ale i od svého lékaře, za nímž bychom běžně zašli do ordinace. Shánět doktory na neznámém místě nebo v cizině může být obtížné a stresující. A tak nám i drobný zdravotní problém dokáže mnohdy pěkně zkomplikovat život. Existuje ale řešení – telemedicína.

Afghánistán, Kurdistán, Jemen. To jsou země, kde válečné konflikty a přírodní katastrofy často zastiňují osudy jednotlivých obyvatel. Místní lidé ale přesto neztratili to nejdůležitější: ODVAHU ŽÍT. Kristina Höschlová podává neuvěřitelná svědectví z humanitárních misí s Lékaři bez hranic a zachycuje svět plný silných kontrastů. Její osobní zápisky a úvahy nyní vycházejí knižně pod názvem Lékařem mezi pouští a minami.