Trendy zdraví

Náhle vzniklý pokles koutku úst, porucha řeči, oslabení nohy nebo rukou, poruchy vidění – to všechno jsou příznaky cévní mozkové příhody (CMP), která v Česku ročně postihne přibližně 25 tisíc lidí. Asi 30 % z nich na nemoc umírá, dalších 30 % končí s trvalými následky a doživotně potřebuje pomoc. Tato čísla by mohla pomoci snížit nová doporučení evropských a českých neurologů. Prodlužují dobu, kdy může pacient po mozkovém infarktu dostat tzv. trombolýzu – léčbu, která rozpouští krevní sraženiny, jež infarkt způsobují.

Cévní mozková příhoda, lidově mrtvice, je onemocnění, které vzniká buď uzavřením tepny krevní sraženinou, nebo krvácením z tepny do mozku. Mrtvice je velmi častou příčinou smrti. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky připravila jen v roce 2017 v ČR o život na 6000 lidí. Při včasné diagnóze a správné léčbě ale onemocnění nemusí končit fatálně.

Fibrilace síní neboli česky míhání síní patří v současné době k nejčastějším poruchám srdečního rytmu. Aktuálně se s fibrilací síní potýká přibližně 6 milionů Evropanů. Někteří ji nazývají i epidemií nového tisíciletí, neboť počet pacientů stále roste a do budoucna se očekává až jejich zdvojnásobení. Fibrilace síní se může projevovat u každého pacienta jinak, až u 40 % je ale průběh bezpříznakový a o nemoci nemusí vůbec vědět. Ačkoliv samotná fibrilace síní nebývá pro pacienty život ohrožující, podstatným nebezpečím je zhruba pětkrát vyšší riziko cévní mozkové příhody čili mrtvice, zapříčinit může i srdeční selhání.

Zdravé srdce bije v pravidelném rytmu. Tlukot jako od začínajícího bubeníka garážové kapely je důvod k pozornosti, může totiž značit fibrilací síní. Pacienti s tímto druhem srdeční arytmie mají 5× vyšší riziko cévní mozkové příhody (tzv. mrtvice). A fibrilace síní má dokonce 20 % případů mozkových mrtvic přímo na svědomí. V Česku žije odhadem půl milionu lidí s fibrilací síní, každý rok jich přes 11 tisíc přibude. Rizika zmírňují léky na ředění krve. Ty moderní však užívá jen zlomek pacientů.

Jedné z nejčastějších civilizačních chorob na světě, cévní mozkové příhodě, se lidově přezdívá mrtvice. Co je vlastně cévní mozková příhoda a co se během ní v našem těle odehrává? Jak při podezření na mrtvici postupovat a proč se je důležitý urychlený transport postiženého do nemocnice? Na naše dotazy odpovídal, doc. MUDr. Aleš Tomek, Ph.D., primář Neurologické kliniky 2. lékařské fakulty UK a FN Motol.

Během života postihne cévní mozková příhoda jednoho ze šesti lidí, každých šest vteřin jí někdo na světě podlehne. Jedná se tedy o velmi časté onemocnění, ve vyspělých zemích se nachází na předních místech v žebříčku příčin úmrtnosti. U nás je úmrtnost dokonce 2× vyšší, než je evropský průměr.

Při příležitosti Evropského dne mozku je dobré zdůraznit některá fakta: skoro 90 % cévních mozkových příhod se stane jako důsledek mozkové ischemie a nejméně třetina z nich souvisí s aterosklerózou. Zároveň poslední výzkumy ukázaly, že snižování hladin cholesterolu v krvi dramaticky snižuje výskyt mozkových příhod. Dobrá zpráva pro všechny, kdo budou dodržovat doporučení svých lékařů.

Věděli jste, že nejčastější příčinou úmrtí v Evropě jsou kardiovaskulární (srdečně-cévní) onemocnění, z nichž jsou vedle srdečních infarktů nejčastější mozkové mrtvice? Na rozdíl od srdečního infarktu je u mozkové mrtvice významným rizikovým faktorem srdeční arytmie (fibrilace síní) a vliv hypertenze je tak větší. Odhaduje se, že na celém světě má v současnosti více než 1 miliarda lidí hypertenzi a více než 30 milionů lidí fibrilaci síní.