Trendy zdraví

Začínají nenápadně, ale jejich následky mohou být fatální. Nemoci, které mladým lidem mohou vzít i život. Prvotní příznaky často nemusí ani postřehnout, zejména v případě, kdy jsou mladí lidé vytížení prací, studiem nebo společenským životem. Je však potřeba být na pozoru, eliminovat zbytečný stres a u nemocí, kde je to možné, podstoupit nepovinné očkování a chránit tak sebe a mnohdy i své okolí.

Téměř 70 % dotázaných pacientů s Parkinsonovou chorobou nedostává od svých lékařů úplné informace o všech možnostech léčby. Vyplývá to z dotazníku, který mezi své členy rozeslalo pacientské sdružení Parkinson-Help z.s. V souvislosti s malou informovaností upozorňuje na to, že lidé ztrácí šanci se rozhodnout, zda by chtěli využít některou z možností, jež jim moderní medicína nabízí. Často se dozví o léčbě pozdě, kdy už ji nemohou – kvůli svému zhoršujícímu se stavu – využít. Tomu se snaží sdružení předejít a spustilo stránky https://jaknaparkinsona.cz, které jsou určeny především pacientům ve střední fázi onemocnění – tedy obvykle po více než třech letech od rozvoje komplikací spojených s léčbou.

Srovnávací studie měla odpovědět na otázky, jestli je možné dosud nejspolehlivější metodu testování na Covid-19, tedy PCR (výsledky do 4 hodin), nahradit metodou novou, u které testování trvá kratší dobu – přibližně 30 minut. Zkoumala se jednak celková citlivost antigenních testů, tzn. u jedinců bez ohledu na projevené příznaky, a dále citlivost u těch, u kterých se alespoň jeden z uváděných příznaků nemoci Covid-19 projevil. O použití antigenních testů se uvažovalo v souvislosti s celoplošným testováním české populace.

Český med-tech start-up COGVIO pomůže odhadnout, zda máte spíše lehké nachlazení či závažnější virovou infekci, zejména koronavirus. COVID-bot doporučí, zda zůstat doma, navštívit praktického lékaře, či si volat záchrannou službu. Všem, kdo mají příznaky či obavy, zda se nemohli nakazit koronavirem pomůže posoudit míru rizika nákazy. Českou verzi chytrého chatbota v COGVIO připravili na základě open-source řešení zveřejněného Evropskou komisí. Původně byl chatbot vyvinut Pasteurovým institutem ve spolupráci s univerzitními nemocnicemi v Paříži spolu s francouzským startupem Clevy. Nyní radí i českým nemocným.

Desítky pacientů s idiopatickou plicní fibrózou (IPF) se dočkaly dobrých zpráv. Tzv. stopping rules jsou zrušena – znamená to, že nemocným nikdo nebude brát moderní antifibrotické léky, když jejich plicní funkce poklesnou. Dosud jim hrozilo vysazení léčby, pokud se naměřené hodnoty jejich plicních funkcí dostaly pod určitou hodnotu – bez léčby se jejich doba dožití krátila na týdny, maximálně měsíce. Nemoc, která postupně pustoší plíce, jizví je, až nezbývá plocha na dýchání, zabíjí pacienty bez léčby do pěti let. Antifibrotická léčba umí prodloužit život v dobré kvalitě o více než polovinu. Novinku zveřejňují pneumologové u příležitosti Týdne IPF, který začíná 14. září. Vybrané ambulance se pro zájemce o vyšetření otevřou 30. září.

Marodit v létě? Nic neobvyklého. Přestože si například chřipku, rýmu nebo angínu častěji spojujeme s podzimem či zimou, ve skutečnosti na nás mohou udeřit kdykoliv během roku. Některé nemoci jsou navíc pro léto přímo typické – například průjmy a další obtíže vyvolané otravou z jídla. Nachlazení si zase lze i v parných měsících snadno přivodit delším pobytem v mokrých plavkách nebo střídáním klimatizovaného a teplého prostředí. Jaké jsou nejběžnější letní nemoci a jak jim předcházet?

Dýchat, jíst, usmívat se – pro zdravého člověka běžné úkony, pro pacienty se systémovou sklerodermií mnohdy velmi bolestivé zážitky. Autoimunitní onemocnění jim totiž způsobuje tuhnutí tkání, čímž poškozuje kůži i vnitřní orgány. Pacienti se cítí, jako by měli o číslo menší kůži. V nedávné době navíc čelili další těžké zkoušce v podobě koronavirové pandemie. Kvůli snížené obranyschopnosti organismu se mohou snáze nakazit a mít také horší průběh nemoci. U příležitosti Světového dne sklerodermie, který připadá na 29. června, proto pacienti poděkovali všem, kteří je pomáhali a pomáhají ochránit nošením roušek, dodržováním dalších bezpečnostních opatření či do budoucna pouze ohleduplným chováním vůči chronicky nemocným

Nemoci se dají rozdělit nejen na vážné a lehké, ale také na onemocnění, o nichž se mluví, a ta, která jsou tabu. Zábrany mluvit o nemoci mohou souviset se strachem ze smrti nebo například ze společenské nepřijatelnosti. Do druhé z uvedených patří i poměrně běžné hemoroidální onemocnění nebo inkontinence. Výsledkem je odkládání návštěvy lékaře a zhoršování obtěžujících příznaků.