Trendy zdraví

Dvojité vidění, neschopnost hýbat se, mluvit, polykat, nebo dokonce dýchat – to vše patří mezi projevy vzácného autoimunitního onemocnění myastenie gravis (MG), kterým v Česku trpí 2 500 až 3 000 osob. Tělo při něm samo vytváří protilátky, které brání přenosu impulsů z nervů do svalu. Lidé, kteří poruchou nervového systému trpí, jsou zesláblí a nemohou svaly ovládat, přibližně 10–15 % z nich nemoc ohrožuje na životě. Jejich okolí si však často myslí, že jsou jen líní. Nemoc nelze vyléčit, projevy lze pouze tlumit. Moderní biologickou léčbu dostanou jen ti, u nichž selhaly všechny předešlé terapie. Pacienti a lékaři na nemoc upozorňují u příležitosti Měsíce myastenie gravis, který připadá na červen.

Děti procházejí značnými vývojovými změnami, které jsou dány růstem a vyzráváním jejich organismu. Dochází k nim ihned po narození, pak v prvním roce života a další přicházejí postupně až do dospělosti. Dozrávání a vývoj orgánových funkcí vede ke změnám v absorpci léčiv, jejich pohybu v těle i metabolismu a vylučování. Fungování léčiv se tak může u dětí oproti dospělým lišit. Jak vysvětluje docent Jozef Hoza, i mezi dětmi se objevují významné odlišnosti v reakci na léčiva. „Platí to nejen o různých populačních skupinách, ale i uvnitř těchto skupin. Účinek léčiva, a tedy i jeho bezpečnost se tím stávají u některých dětí prakticky nepředvídatelné,“ říká docent Hoza, emeritní přednosta Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. LF UK a VFN.

Suchá kůže, hrubší hlas, zácpa, zimomřivost, slabost svalů, únava – i takové potíže mohou značit, že má člověk nemocnou štítnou žlázu. Neobvyklé či příliš obecné problémy však lidé často přisuzují úplně něčemu jinému než právě poruše fungování tohoto orgánu. Na to, že se štítnou žlázou nemusí být vše v pořádku, se tak obvykle přijde při vyšetření krve v laboratoři. Buď v rámci preventivní prohlídky u praktika, nebo u jiných specialistů. Desítky tisíc lidí o nemoci neví vůbec.

Myozitida je zánětlivé onemocnění svalů a jde o chronické onemocnění autoimunitního původu. Základním příznakem této nemoci je většinou nebolestivá́ svalová slabost, kterou může doprovázet horečka, únava a řada dalších projevů jako je např. zánět kloubů, kožní vyrážky nebo postižení plic.

Mnohočetný myelom – onemocnění, které je pro většinu lidí stále neznámé. Přesto se jedná o druhou nejčastější rakovinu krve v naší zemi. Ročně si v České republice vyslechne tuto diagnózu asi 450 osob, většinou starších 60 let. Stejně jako u jiných onkologických onemocnění, i v případě mnohočetného myelomu hraje klíčovou roli včasná diagnostika. První příznaky nemoci jsou však nenápadné a snadno zaměnitelné s běžnými potížemi provázejícími stáří – bolestí zad nebo únavou. Zvyšování povědomí veřejnosti o této nemoci a možnostech její léčby je proto cílem Národního dne myelomu, který se každoročně koná 30. března. Jeho součástí bude letos kampaň „MY A ON“, která má dodat pacientům a jejich blízkým naději, že i s touto diagnózou je možné žít kvalitní život.

Stále více lidí se uchyluje k alternativní medicíně, tedy k bylinkářství, ajurvédě a tradiční čínské medicíně. O tom, že účinky rostlin na náš organismus hrají podstatnou roli v léčbě či prevenci, svědčí fakt, že se i po 5 000 letech používání těší stále velké oblibě. To může potvrdit i MVDr. Jiří Pantůček, zkušený fytoterapeut stojící za úspěšnými značkami doplňků stravy a kosmetiky Green idea a Topvet. Sám je přesvědčen o tom, že rostlinné extrakty mají své nenahraditelné místo v domácích lékárničkách. Dokážou pomoci s nepříjemnou jarní únavou, při zánětech dýchacích cest i s rychlejší regenerací popálené kůže.

Každý autista je geniální Rain Man, autisté nemají emoce a city, poznáte je podle toho, že chodí po špičkách či nedokážou udržet oční kontakt s okolím. To všechno jsou mýty, se kterými jsou lidé s poruchami autistického spektra (PAS) spojováni.

Downův syndrom je nejobvyklejším chromozomálním onemocněním, se kterým se každý rok na světě narodí asi 100 tisíc dětí. Vznik této genetické anomálie je považován za čistě náhodný, neboť se vyskytuje ve všech státech, etnikách i sociodemogra­fických skupinách. Účinná léčba této vrozené nemoci bohužel neexistuje. Soudobá reprodukční medicína však nabízí metody umožňující předem odhalit riziko početí miminka s možnou chromozomální vadou, a dokáže tak vzniku této nemoci předcházet.