Trendy zdraví

Svaly je nebolí, přesto náhle nezvednou ruku nad hlavu či nedají nohu na obrubník. Řeč je o pacientech s myozitidou, zánětlivým autoimunitním onemocněním, které napadá svalstvo a může působit i horečky nebo kožní vyrážky. V Česku chorobou trpí přibližně 2 000 pacientů a přibližně 30 % z nich nemoc téměř úplně znemožňuje pohyb. Lékaři upozorňují na to, že je klíčová včasná diagnóza – často však není snadné myozitidu rozlišit od dalších nemocí s podobnými projevy. V květnu na chorobu upozorňují pacienti a lékaři u příležitosti Měsíce povědomí o myozitidě.

Myslíte si, že kdo měl neštovice, nemusí se bát pásového oparu? Je tomu přesně naopak. Pouze u toho, kdo už plané neštovice prodělal (nejčastěji v dětství), může dojít k rozvoji pásového oparu. Plané neštovice i pásový opar způsobuje stejný virus – virus varicella zoster. Při primoinfekci (neboli primární/první infekci) vyvolá právě plané neštovice. Po jejich prodělání zůstává virus ve spící formě v těle člověka. Pásový opar je potom způsobený reaktivací tohoto viru. Promořenost virem varicella zoster dosahuje v České republice ve věkových skupinách 5–10 let 70–80 %, u starších věkových kategorií dokonce až 90 až 98 %. Až u 1 ze 3 lidí se může tento virus v průběhu života reaktivovat a způsobit pásový opar.

S holuby v posledních letech bojují snad všechna větší města. Ptákům se v centrech a na sídlištích líbí zejména proto, že mohou využívat zázemí vyšších domů a snadněji si zde obstarají potravu. Holubi představují nejen riziko pro budovy, které ničí svým trusem a zobáky, ale někdy také v podobě nemocí, které mohou přenášet.

Každoročně se 16. květen připomíná jako den nemoci zvané hereditární angioedém (HAE). Možná jste o této chorobě ještě neslyšeli – řadí se totiž mezi vzácná onemocnění. Dle dostupných statistik se vyskytuje zhruba u jednoho člověka na 10 000 až 50 000. Za rok se tedy v Česku narodí jen několik dětí s touto nevyléčitelnou chorobou, která způsobuje otoky na různých částech těla.

Bechtěrevova choroba (ankylozující spondylitida) patří k „záhadným chorobám“, o jejímž vzniku se toho stále mnoho neví. Trápí sice asi jen necelá dvě procenta populace v České republice, ale dokonalejší diagnostické metody počty nemocných stále zpřesňují. Při příležitosti Světového dne Bechtěrevovy choroby 6. května je důležité znovu připomenout, že k tomuto onemocnění stále patří mnoho mýtů: například že nemoc postihuje výhradně muže a starší lidi a cvičení stav zhoršuje.

Pokud po krátké procházce lapáte po dechu a cítíte bolest na hrudi, nemusí to být pouze důsledek zimní zahálky. Tyto příznaky může způsobit plicní hypertenze, tedy zvýšený krevní tlak v plicích. Projevy jsou zaměnitelné s jinými nemocemi, o to důležitější je včasná správná diagnóza. Může totiž zabránit vážným zdravotním následkům, nebo dokonce smrti. Pokroky v léčbě dokážou v budocnu pomoci tisícům lidí, kteří trpí závažnými formami této nemoci. Pokud se chorobu podaří odhalit včas, nemusí být díky inovacím v léčbě překážkou například ani těhotenství. Experti na to poukazují u příležitosti Světového dne plicní hypertenze (5. května), který tradičně připomenou modře nasvícené významné budovy v Praze, Brně a Olomouci. Modrou barvu pro nasvícení volí proto, že pacientům kvůli nemoci často modrají rty.

Kouření je příčinnou rakoviny plic v 90 % případů. Málo se však ví, že rakovina plic není nejčastější příčinou úmrtí kuřáků. Více jich umírá na jiné nemoci, především kardiovaskulární či CHOPN. Kouření ale ovlivňuje celé tělo a s jeho důsledky se mohou setkat všechny klinické obory. Navíc se v klinické praxi vyjevují stále nové a nové souvislosti s různými zdravotními potížemi a diagnózami.

Hemofilie je vzácné onemocnění, které postihuje takřka výhradně muže a projevuje se poruchou srážlivosti krve. Léky na tuto nemoc, kterou známe z historických knih, byly objeveny v druhé polovině minulého století. Koncentráty obsahující plazmatický koagulační faktor mohou dnes mít pacienti doma a sami si je aplikovat. Díky těmto lékům, které vznikají z krevní plazmy, si mohou užívat normální život. Každý rok si 17. dubna připomínáme lidi, kteří touto chorobou trpí, ale i ty, kteří jim pomáhají nemoc zvládat.