Trendy zdraví

Novinářky Lenka Klicperová a Markéta Kutilová přináší ojedinělé reportážní svědectví o tom, jak se od března 2020 proměnila s pandemií koronaviru síť českých nemocnic. Jaký stav panoval ve velkých pražských nemocnicích Bulovka a Motol, a jak fungovaly nemocnice regionální? Reportérky zkušené z válečných oblastí světa se zúčastnily operací, strávily mnoho času na odděleních s lékaři a sestrami, jezdily s týmem odběrové sanity… Kniha s autentickými dojmy i fotografiemi je poctou lékařům, sestrám i ostatním členům zdravotnických personálů. Kniha zasazuje čtenáře přímo do centra dění a čtení jednotlivých pasáží je místy až strhující. Detailní popisy doplňují skvělé reportážní fotografie či rozhovory se zdravotníky.

III. interní klinika – klinika endokrinologie a metabolismu VFN vznikla zcela revolučně: v květnových dnech roku 1945 profesor Josef Charvát obsadil se svým týmem lékařů část prostor v josefinském traktu Všeobecné nemocnice na Karlově náměstí. A stejně převratně se za 75 let své existence III. interní klinika vyvíjela v jedno z nevýznamnějších pracovišť svého typu v ČR. Specialisté se zde věnují jak léčbě vzácných onemocnění, tak častým metabolickým chorobám jako je cukrovka, poruchy metabolismu krevních tuků nebo arteriální hypertenze.

S obezitou třetího stupně (BMI nad 40) se v Česku potýká přes 150 tisíc lidí. Stoupá i počet pacientů s váhou nad 200 nebo dokonce i přes 250 kilogramů. Právě pro ně vzniká program XXL center, do kterého se jako první zapojila Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN). Pro léčbu morbidně obézních pacientů plánuje nemocnice dovybavit své klíčové kliniky speciálními operačními stoly, lůžky s potřebnou nosností, vozíky, přístroji, XXL sanitkami nebo například rehabilitačními přístroji. Nové centrum si vyžádá i stavební úpravy, ale i velké nároky na ošetřující personál.

Virové hepatitidy – mnohdy laicky označované jako žloutenky – patří mezi běžně se vyskytující onemocnění jater. Samotný termín žloutenka ovšem neoznačuje nemoc samotnou, nýbrž jeden z jejích projevů: zežloutnutí kůže a bělma (tento příznak se ovšem nemusí projevit).

Opakované útoky hackerů na české nemocnice neustanou ani po zmírnění současné pandemie. Říká to expert na kyberbezpečnost Karel Obluk. Veřejné instituce a firmy by podle něj měly více investovat do ochrany svých dat a systémů. Koronavirová krize a nebývale rozšířený homeoffice podle něj jasně ukázaly, kdo je dalším kybernetickým rizikem – jsou to samotní zaměstnanci, kteří pracují na počítačích a sítích s nedostatečným zabezpečením.

Finanční rána uštědřená koronavirem nemocnicím a dalším poskytovatelům zdravotní péče ve výši 30, 5 miliardy korun, se jen tak nezacelí. Přestože resort počítá s nahrazením značné části těchto „ztrát z nutnosti“ – už nyní je jasné, že se budou utahovat opasky. Dopady koronaviru na zdravotnictví probírali experti při kulatém stole Spotřebitelské­ho fóra.

Společnost Sanofi zařadila Českou republiku mezi pět evropských zemí, ve kterých zahajuje vlastní klinickou studii hodnotící účinnost a bezpečnost léčivého přípravku s obsahem účinné látky hydroxychlorochin na léčbu onemocnění COVID-19.

Chřipková sezóna je u nás v plném proudu. V pátém týdnu tohoto roku se nemocnost obyvatel zvýšila tak, že byla vyhlášena plošná epidemie chřipky, a tato zákeřná nemoc už si začala vybírat svou daň. Podle Státního zdravotního ústavu bylo k 3. únoru 2020 v České republice kvůli závažné chřipkové infekci hospitalizováno v režimu intenzivní péče celkem 76 lidí, z nichž 14 jí podlehlo. Kromě cíleně působících antivirotik se lze proti chřipce chránit jedině preventivním očkováním.2b Proočkovanost proti chřipce je však u nás ve srovnání s vyspělými zeměmi velice nízká.8 A to se týká i zdravotníků.