Trendy zdraví

AA amyloidóza je nepříliš časté, ale velmi závažné onemocnění, které může vést k fatálnímu selhání ledvin. Zpravidla vzniká jako důsledek chronického zánětu nebo infekce. V posledních letech se ale zvyšuje podíl pacientů, u kterých se tato nemoc objevuje bez zjevné základní příčiny, což znemožňuje jejich léčbu. Lékařům a vědcům z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK), IKEM a 3. lékařské fakulty UK se po 16 letech vytrvalého pátrání podařilo jako prvním na světě najít mutaci, která by za AA amyloidózu mohla být v těchto případech odpovědná. Spolu s tímto průlomovým objevem také navrhují účinnou léčbu.

Vědci z 1. lékařské fakulty a Ústřední vojenské nemocnice vyvinuli technologii, která lékařům umožní zjišťovat nitrolebeční tlak, aniž by museli do pacientovy lebky vrat a vkládat do ní sondu. Speciální polštář zaznamenává mikroskopické pulsování hlavy, ze kterého lze změny v tlaku odvodit.

Od základů, které byly budovány už v 14. století, když byla založená Karlova Univerzita, prošla česká věda dlouhou cestu. Vědci, výzkumníci a další čeští odborníci se podíleli a stále podílejí na mnoha jedinečných objevech, vynálezech nebo inovacích. Bleskosvod, polarograf, Kaplanova turbína, semtex, ale i kostka cukru. Díky nástupu nových technologií a progresu ve vzdělávaní a postupech vznikly objevy, které doslova mění svět. Které inovace ale patří mezi absolutně nejlepší v oblasti farmaceutiky a medicíny?

Digitalizace a digitální transformace mění řadu oborů a výjimkou není ani zdravotnictví. V Česku jsou výsledkem například elektronické recepty či neschopenky. Senátem také nyní čerstvě prošel zákon o elektronizaci zdravotnictví, který zjednoduší další elektronickou komunikaci mezi pacientem a lékařem a mezi lékaři navzájem. Začíná se tu také testovat umělá inteligence v diagnostice. Digitalizace nepochybně bude pokračovat a brzy přinese další velké změny. Jaké jsou tedy nyní hlavní trendy digitální medicíny a jaké další můžeme očekávat v blízké budoucnosti? Daniel Hutník ze společnosti Meta IT, jež se mimo jiné zabývá právě digitalizací ve zdravotnictví, připravil přehled těch nejdůležitějších.

Mezi nejběžnější nemoci kloubů patří osteoartróza. Ta je přímo spojená s velkým úbytkem kyseliny hyaluronové, jejíž nedostatek v kloubech způsobuje opotřebování chrupavky. Výzkumníkům po celém světě se dosud nepodařilo najít řešení, které by tento problém trvale vyřešilo. V české laboratoři však nyní vzniká surovina, která by měla účinek léčiv na klouby prodloužit na trojnásobek oproti přípravkům používaným v současnosti.

Nanočástice jsou pouhým okem neviditelné, přesto zásadně proměňují svět kolem nás. Jejich využití se šíří do dalších a dalších oborů. Přinesly lidstvu odolnější displeje telefonů, polopropustný materiál Gore-Tex nebo v minulých měsících hodně zmiňované roušky, které díky nanofiltrům nepropouštějí viry. V České republice se v posledních letech toto odvětví prudce rozvíjí a ve vývoji a průmyslové produkci nanovláken se tuzemsko řadí mezi světové lídry.

Unikátní oční přístroj, který fotí oční pozadí novým revolučním způsobem za použití umělé inteligence, má jako první v ČR k dispozici Oční klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK. Dokonce i u pacientů bez umělého rozšíření zornice umožňuje zaznamenat oční pozadí v rozsahu 133°. Pro srovnání: běžné funduskamery zaznamenají úhel pouze 50°. Přístroj Clarus 700 umožní lékařům přesněji určit diagnózu a ušetří zrak nemocných opakovaných vyšetření.

Genová léčba není již otázkou daleké budoucnosti, ale v současné době již reálnou nadějí pacientů s neuromuskulárními diagnózami, zejména pacientů s diagnózou spinální svalová atrofie (SMA) a svalová dystrofie typ Duchenne (DMD). U SMA je tato léčba v některých zemích světa již dostupná. V EU aktuálně probíhají jednání s Evropskou lékovou agenturou (EMA), dostupná by tato léčba mohla být v příštím roce.