Trendy zdraví

Pokud po krátké procházce lapáte po dechu a cítíte bolest na hrudi, nemusí to být pouze důsledek zimní zahálky. Tyto příznaky může způsobit plicní hypertenze, tedy zvýšený krevní tlak v plicích. Projevy jsou zaměnitelné s jinými nemocemi, o to důležitější je včasná správná diagnóza. Může totiž zabránit vážným zdravotním následkům, nebo dokonce smrti. Pokroky v léčbě dokážou v budocnu pomoci tisícům lidí, kteří trpí závažnými formami této nemoci. Pokud se chorobu podaří odhalit včas, nemusí být díky inovacím v léčbě překážkou například ani těhotenství. Experti na to poukazují u příležitosti Světového dne plicní hypertenze (5. května), který tradičně připomenou modře nasvícené významné budovy v Praze, Brně a Olomouci. Modrou barvu pro nasvícení volí proto, že pacientům kvůli nemoci často modrají rty.

Kouření je příčinnou rakoviny plic v 90 % případů. Málo se však ví, že rakovina plic není nejčastější příčinou úmrtí kuřáků. Více jich umírá na jiné nemoci, především kardiovaskulární či CHOPN. Kouření ale ovlivňuje celé tělo a s jeho důsledky se mohou setkat všechny klinické obory. Navíc se v klinické praxi vyjevují stále nové a nové souvislosti s různými zdravotními potížemi a diagnózami.

V Česku přibylo lidí, kteří mají odolnou formu tuberkulózy – tzv. multirezistentní. Na tuto tuberkulózu běžné léky nezabírají a pacienti se z ní dostávají až dva roky. Plicní lékaři volají po vzniku specializovaných center, kde ji bude možné léčit. Dosud existuje jediné – ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze, to však do budoucna nemusí stačit. Pneumologové o tom informují u příležitosti Světového dne boje proti tuberkulóze, který připadá na 24. března – ve stejný den jen o 141 let dříve oznámil německý lékař Robert Koch objev zákeřného bacilu Mycobacterium tuberculosis, jenž nemoc způsobuje.

Malátnost, poruchy srdečního rytmu, nebo dokonce smrt – to všechno může způsobit zvýšená koncentrace oxidu uhličitého v krvi – tzv. hyperkapnie. Trpí jí především lidé s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). Pacientům dokáže ulevit speciální přístroj, který jim může prodloužit život o řadu měsíců až let. Lidé o jeho existenci ale mnohdy neví.

Topná sezóna ve znamení nebývalé drahoty, kdy při větrání máme pocit, že topíme pánu bohu do oken. K tomu je zima obdobím, kdy si rádi zútulníme a provoníme svá obydlí pomocí různých vonných produktů. Může se jednat o kombinaci zvyšující riziko respiračních onemocnění, včetně plicní rakoviny? Podle odborníků to závisí na koncentraci produktů hoření, kterým se vystavíme, a tedy hlavně na ventilaci vnitřních prostor.

Je to zvuk, který jsme kolem sebe zvyklí slyšet především během chladných měsíců. Kašel máme většinou spojený s nachlazením a víme, že v takovém případě se jej při troše péče zbavíme celkem rychle. Kromě toho ale může mít ještě další příčiny, které není radno podceňovat – zvlášť, pokud kašel přetrvává.

Nový pohled na to, kdo patří mezi ohrožené, chtějí pneumologové zavést do praxe co nejrychleji. Účelem je podchytit část populace, která nemá ponětí o tom, že může mít nemocné plíce ačkoliv nekouří. Jenom u chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) to dle odborníků může být až 450 000 jedinců. V případě rakoviny plic zase odhadem až 80 % lidí přichází k lékaři pozdě, takže většinou nemají šanci na dlouhodobé přežití ani při použití veškeré moderní léčby.

Za potížemi s dýcháním nemusí být vždy postcovidový syndrom – varují plicní lékaři. Poslední dva roky jim do ordinací chodí pacienti, u nichž došlo k záměně vážné plicní choroby, jakou je například idiopatická plicní fibróza (IPF), za postcovidový syndrom. Člověka, který přijde k lékaři s potížemi s dýcháním, je třeba pořádně vyšetřit, aby se na případné onemocnění plic přišlo co nejdříve, říkají pneumologové.