Trendy zdraví

Ten, kdo bydlí v chaloupce na Šumavě, v životě nevzal do úst cigaretu a nepracoval v zaprášeném provozu, si může zhluboka oddechnout ze svých, s velkou pravděpodobností velmi zdravých plic. Zbytek lidí už tuto jistotu nemá. Odborníci totiž stále podrobněji zkoumají vliv životního prostředí na zdraví plic a výsledky nejsou nijak povzbudivé. Podle pneumologů celoročně splňuje normy pro čistý vzduch pouze Šumava a okrajové hornaté části několika menších krajů jako Zlínsko či Karlovarsko. Většina území České republiky je ale více či méně znečištěná, což má na dýchací ústrojí negativní dopad. Pneumologové na to upozorňují v rámci Dne pro zdravé plíce, pořádaného u příležitosti Světového dne chronické obstrukční plicní nemoci (15. 11.).

Každý rok přibude v Česku přibližně 3 000 nových pacientů s revmatoidní artritidou. Imunitní systém napadá jejich klouby, nevratně je poškozuje a způsobuje chronické bolesti a může vést až k trvalé invaliditě. Revma ale zdaleka není jenom o kloubních problémech – pacientům s tímto zánětlivým autoimunitním onemocněním totiž hrozí vyšší riziko zlomenin kostí, infarktu myokardu, plicní embolie nebo infekcí. Pacientská organizace Revma Liga Česká republika na to upozorní na akci, kterou pořádá u příležitosti Světového dne artritidy. Dorazí na ni lékaři a další specialisté, a příchozí tak mohou své případné zdravotní potíže konzultovat přímo s nimi. Chybět nebude ani doplňkový program, výstava fotografií nebo zeď přání. Osvětový den odstartuje v pražském Karlíně 8. října v 10 hodin.

Stovkám lidí v Česku se jizví plíce. K tomu dochází z nejrůznějších důvodů, důležité ale je zachytit jizvení včas a nasadit tzv. antifibrotickou léčbu. Ta zpomaluje proces, kdy v plicích mizí plocha k dýchání. Desítky pacientů se závažnými nemocemi, které mohou plicní fibrózu provázet, však nechodí na pravidelné kontroly plic, které by mohly lékaře na počínající jizvení včas upozornit. Lidé přicházejí až ve chvíli, kdy mají potíže. To už bývá často pozdě, jizvení může být pokročilé a odborníci pro pacienty nemohou moc udělat. Na tento problém upozorňují plicní lékaři při Týdnu idiopatické plicní fibrózy (IPF), který startuje 18. září.

„Máte rakovinu plic.“ Této věty se bojí každý kuřák. Karcinom plic totiž patří k nelítostným zabijákům, bez léčby nechává jedince žít pouze několik měsíců. Zákeřnost plicního karcinomu spočívá především v tom, že o sobě dlouho nedává vědět, a když už se ohlásí, bývá většinou na vyléčení pozdě – a to dokonce ve více než 70 %. Lékaři bojují proti rakovině plic všemi prostředky, letos jim přibydou nové. Snaží se také nemoc zachytit dříve, než se rozbují. Už přes rok jim v tom pomáhá program časného záchytu karcinomu plic, díky němuž je možné nádorové onemocnění odhalit ve fázi, kdy je možné operovat. Tak je zde velká šance na úplné uzdravení. Nejnovější data za rok 2022 zveřejňují v rámci Světového dne rakoviny plic, který připadá na 1. srpna.

Kouření je celosvětově jednou z nejčastějších příčin předčasného úmrtí. Nikotin obsažený v cigaretách je vysoce návykový a může být velmi obtížné se závislosti zbavit. Existuje však mnoho způsobů, jak si odvykání usnadnit, a dechová cvičení jsou jedním z nich.

Ve Fakultní nemocnici v Motole byla v rámci Národního programu transplantace plic pro Českou a Slovenskou republiku na konci června provedena 40. transplantace v letošním roce. Pro transport a uchování plic byl poprvé aplikován zcela nový přístup, kdy k transportu nebyl využit box s ledem, ve kterém se teplota pohybuje pod 4 °C a klesá k bodu mrazu, ale box LUNGGUARD, kde je udržována výrazně vyšší teplota kolem 8 °C, která je zcela konstantní a bez výkyvů.

Rakovina patří k nejvýznamnějším zdravotním problémům populace dneška. Čísla mluví jasně: každých 20 minut v Česku zemře jeden člověk na rakovinu a ročně se objeví až 80 tisíc nových případů. Za posledních deset let se zvýšil výskyt zhoubných nádorů o 18 procent. Přitom až šedesáti procentům těchto případů by se dalo zabránit prevencí a včasným záchytem nemoci.

Radon je bezbarvý chemický prvek s atomovým číslem 86, patřící do skupiny vzácných plynů, kam vědci řadí také helium, neon nebo xenon. První z nich jistě znáte z pouťových balónků, neonová světla bezpečně poznáme z dálky a xenonovými světlomety je dnes vybaveno každé osobní auto, které to chce někam dotáhnout. Proč bychom však měli znát zrovna radon? Hlavním důvodem je bezesporu jeho radioaktivita, která v kombinaci s plynným skupenstvím může při dlouhodobém vystavení vést k rakovině plic. Kterým místům bychom se měli vyhýbat, pokud se nechceme nadýchat radonu? A jaké kroky můžeme podniknout, když máme podezření, že jsme radonovým plynem ohroženi?