Trendy zdraví

Už od roku 1985 se celý svět v říjnu halí do růžové – symbolické barvy boje s rakovinou prsu. Pink October se nese ve znamení edukace o prevenci, časném záchytu a léčbě tohoto onemocnění. Díky pokrokům moderní medicíny se zlepšují vyhlídky pacientek na vyléčení a také šance na delší a kvalitnější život pro ženy, jejichž onemocnění v současnosti není zcela vyléčitelné. Stále důležitějším tématem jsou i možnosti pro ženy, které mají geneticky zvýšenou predispozici k rakovině prsu.

Rakovina patří k nejznámějším civilizačním chorobám a představuje druhou nejčastější příčinu úmrtí. Jen v Česku každý rok onemocní přes 100 000 lidí, podle odhadů bude již v roce 2028 číslo dokonce dvojnásobné. Mezi nejčastější typy rakoviny patří karcinom prsu, vaječníku, prostaty, tlustého střeva, slinivky břišní, štítné žlázy, plic nebo různé druhy rakoviny krve. Mezi závažné předpoklady pro vznik rakoviny patří také rodinná anamnéza. Díky testování nádorových predispozic existuje u pacientů vyšší šance ke včasnému zachycení nádoru a na lepší zotavení.

„Máte rakovinu plic.“ Této věty se bojí každý kuřák. Karcinom plic totiž patří k nelítostným zabijákům, bez léčby nechává jedince žít pouze několik měsíců. Zákeřnost plicního karcinomu spočívá především v tom, že o sobě dlouho nedává vědět, a když už se ohlásí, bývá většinou na vyléčení pozdě – a to dokonce ve více než 70 %. Lékaři bojují proti rakovině plic všemi prostředky, letos jim přibydou nové. Snaží se také nemoc zachytit dříve, než se rozbují. Už přes rok jim v tom pomáhá program časného záchytu karcinomu plic, díky němuž je možné nádorové onemocnění odhalit ve fázi, kdy je možné operovat. Tak je zde velká šance na úplné uzdravení. Nejnovější data za rok 2022 zveřejňují v rámci Světového dne rakoviny plic, který připadá na 1. srpna.

Mají stejnou misi. Pomáhat nemocným dětem. Teď nově spojili své síly – nezisková organizace Srdcem Robinson navázala spolupráci s nadačním fondem Pink Bubble, který pomáhá mladým pacientům do 30 let zvládnout složitou životní situaci, ve které se ocitli, plnit jejich přání, a co nejrychleji se vrátit zpátky do života.

Umí rozeznat neškodný výrůstek od možného nádoru ve střevech nebo určit závažnost změn v žaludku, které mohou předcházet rakovině. Řeč je o umělé inteligenci, která stále častěji pomáhá českým odborníkům na trávicí trakt – gastroenterologům – při vyšetření. Podle expertů zvyšuje úspěšnost nálezů až o 30 %, čímž umožňuje včas předcházet například rakovině tlustého střeva, jícnu nebo žaludku. Od umělé inteligence si však lékaři slibují i pomoc při zpracovávání dat o pacientech, z nichž by časem umělá inteligence mohla předvídat, komu hrozí vyšší riziko onemocnění. I o tom mluvily stovky odborníků na Českých a slovenských endoskopických dnech, které minulý týden proběhly v Olomouci.

První data z unikátního dotazníkového šetření Roku prevence zveřejnila Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN). Z téměř 3 tisíc respondentů, kteří vyplnili za necelé čtyři měsíce jednoduchý online dotazník týkající se znalosti a využívání preventivních vyšetření, jsou to většinou ženy, které se snaží dbát o zdraví své i celé rodiny. Největší motivací pro návštěvu lékaře je onkologické onemocnění u rodičů či prarodičů!

Komplikace akutních zánětů slinivky břišní, onemocnění žlučových cest nebo léčba časných karcinomů trávicí trubice. S tím vším si dnes už dokáže poradit endoskopie. V mnoha případech dokonce nahrazuje tradiční operace. Pro pacienta je podle odborníků na trávicí trakt – gastroenterologů – endoskopický přístup častěji výrazně šetrnější a přináší méně rizik než otevřené chirurgické metody. Právě o tom, kde všude se endoskopie stane kromě vyšetřovací i léčebnou metodou, diskutovaly stovky gastroenterologů na 44. českých a slovenských endoskopických dnech v Olomouci – největším tuzemském gastroenterolo­gickém kongresu letošního roku.

Rakovina patří k nejvýznamnějším zdravotním problémům populace dneška. Čísla mluví jasně: každých 20 minut v Česku zemře jeden člověk na rakovinu a ročně se objeví až 80 tisíc nových případů. Za posledních deset let se zvýšil výskyt zhoubných nádorů o 18 procent. Přitom až šedesáti procentům těchto případů by se dalo zabránit prevencí a včasným záchytem nemoci.