Trendy zdraví

Kouření je příčinnou rakoviny plic v 90 % případů. Málo se však ví, že rakovina plic není nejčastější příčinou úmrtí kuřáků. Více jich umírá na jiné nemoci, především kardiovaskulární či CHOPN. Kouření ale ovlivňuje celé tělo a s jeho důsledky se mohou setkat všechny klinické obory. Navíc se v klinické praxi vyjevují stále nové a nové souvislosti s různými zdravotními potížemi a diagnózami.

Šok, obavy z budoucnosti, nejistota a záplava informací o diagnóze. Tomu všemu jsou vystaveni nově diagnostikovaní pacienti a pacientky s roztroušenou sklerózou. Se zvládnutím prvního roku života s tímto autoimunitním onemocněním nervového systému pomůže nový soubor brožur Můj rozcestník. Připravili ho neurologové a experti na roztroušenou sklerózu a vydává jej společnost Roche v tištěné i digitální podobě při příležitosti Světového dne roztroušené sklerózy, který každoročně připadá na 30. května.

Přesně 1918 pacientů s roztroušenou sklerózou (RS), kteří zároveň onemocněli koronavirem, podrobně sledují lékaři v Registru pacientů s roztroušenou sklerózou ReMuS. Od března loňského roku zkoumají symptomy, léčbu i případný vliv koronaviru na tuto specifickou skupinu lidí. První analýzy ukazují, že RS není rizikovým faktorem, ve vyšším riziku se však ocitají pacienti starší, s těžším neurologickým postižením, obézní a také pacienti s určitým typem chronické terapie. Od počátku roku registr sbírá data i o očkování pacientů a případných nežádoucích reakcích.

Začínají nenápadně, ale jejich následky mohou být fatální. Nemoci, které mladým lidem mohou vzít i život. Prvotní příznaky často nemusí ani postřehnout, zejména v případě, kdy jsou mladí lidé vytížení prací, studiem nebo společenským životem. Je však potřeba být na pozoru, eliminovat zbytečný stres a u nemocí, kde je to možné, podstoupit nepovinné očkování a chránit tak sebe a mnohdy i své okolí.

Roztroušená skleróza je chronické autoimunitní onemocnění, které zasahuje centrální nervovou soustavu a postihuje především mladší lidi. Přestože se jedná o nemoc nevyléčitelnou, medicína přichází se stále novými možnostmi léčby, které lidem s roztroušenou sklerózou umožňují žít kvalitní život. Zatímco v minulosti byla diagnóza roztroušené sklerózy velmi závažným sdělením a pro oddálení invalidity se dalo udělat jen velmi málo, v současnosti jsou lékaři schopni výrazně snížit aktivitu nemoci a zpomalit její progresi.Nezbytně nutná je ovšem brzká diagnóza, nasazení vhodné léčby a sledování průběhu onemocnění. Jen tak mohou pacienti vést i nadále co nejplnohodnot­nější život.

Roztroušenou sklerózou trpí celosvětově asi 2,5 milionu nemocných, především žen. V České republice je přibližně 18 tisíc pacientů a jejich počet konstantně narůstá. Často se jedná o lidi v produktivním věku, kteří začínají profesní kariéru, zakládají rodinu a měli by být na vrcholu sil. V minulosti však byla úspěšnost léčby přibližně jen 30 %, u většiny pacientů tak onemocnění vedlo různým tempem k invaliditě a předčasnému úmrtí. Dnes už je situace zcela jiná. Zásadní posun přinesly především moderní, vysoce účinné léky a léčebné strategie. Včasně nasazená tzv. biologická léčba pomáhá výrazně zpomalit vývoj onemocnění a pacienti tak mohou pracovat, sportovat a žít normální život. Ze studie Inovace pro život navíc vyplývá, že efektivnější léčba přináší úspory veřejných rozpočtů v minimální výši 560 milionů korun.

Jana a Lenka mají roztroušenou sklerózu. Zatímco Jana se léčí v jednom centru, a kromě lékaře jí s nemocí pomáhá psycholog a fyzioterapeut, Lenka chodí do druhého centra, kde psychologa nemají. Když je jí úzko, musí si pomoc najít sama. Tato situace by za pár měsíců už měla být minulostí – právě teď se totiž rozhoduje o přidělení statutu centra vysoce specializované péče u 15 stávajících zařízení pro léčbu roztroušené sklerózy. Aby tento prestižní titul získala, musela centra splnit řadu podmínek, dostupnost fyzioterapie a psychologické péče jsou mezi nimi. Odborníci o tom informují u příležitosti Světového dne roztroušené sklerózy, který letos připadá na 29. května.

Jsem unavený, vystresovaný, na nic nemám energii. Takové věty jsme zvyklí ve svém okolí slýchat často, proto jim už ani nepřikládáme větší význam. V produktivním věku si dnes každý sahá na hranu svých možností, ať už pod tlakem náročného zaměstnání, rodiny nebo všeho dohromady. A muži mají navíc tendenci o svých problémech moc nemluvit. Pokud si ale na neustálou únavu stěžuje váš partner každý večer, a dokonce i ráno nebo po víkendu či dovolené, měli byste zpozornět. Únava totiž může být varovným signálem počínajícího vážného onemocnění.