Trendy zdraví

Lidé, kterým hrozí rakovina slinivky, by mohli pravidelně chodit na kontroly ke specialistům. Čtvrtá nejsmrtelnější rakovina postihne ročně 2 300 lidí, většinou starších 45 let. Většina z nich do roka umírá a jen 8 % přežije s nemocí více než pět let. U přibližně 10 % z celkově nemocných přitom lze vznik choroby předvídat – například kvůli tomu, že ji mají v rodině. Těch by se měl týkat screening, který by při pravidelných prohlídkách na specializovaných pracovištích odhalil změny na slinivce ve fázi, kdy s nimi jde ještě něco dělat. To, jestli se program opravdu uskuteční, závisí na zřízení sítě Center digestivní endoskopie, kterou domluvili s ministerstvem zdravotnictví a zdravotními pojišťovnami čeští gastroenterologové. Do startu chybí zapsání do vyhlášky ministerstva.

Rakovina slinivky břišní patří k nádorovým onemocněním s nejhorší prognózou, umírá na ni 95 % nemocných. Důvodem je její složitá diagnostika. Z počátku se totiž nijak neprojevuje, a když se objeví první výrazné příznaky, je už nádor na účinnou léčbu příliš rozšířený. Zlepšit výsledky léčby by proto mohla důslednější včasná diagnostika ze strany praktických lékařů i veřejnosti, která by spočívala v odhalení již nenápadných vedlejších projevů nemoci, jakými jsou bolesti břicha, ztráta hmotnosti, nechutenství, svědění kůže nebo nevolnost.

Rakovina slinivky jako „opomíjené“ onemocnění, které je největším „zabijákem“ mezi zhoubnými nádory a je stále na „okraji“ veřejného a vědeckého zájmu. Ve všech klinických stadiích je doba přežití nemocných s karcinomem slinivky břišní nejkratší ve srovnání s ostatními typy zhoubných nádorů. Pětiletá doba přežití nemocných s karcinomem slinivky břišní je menší než pět procent. Inovace diagnostických a léčebných postupů je nezbytná. Léčebné výsledky jsou obdobně neradostné ve všech vyspělých zemích a na blízkém horizontu nejsou viditelné náznaky zlepšení. Rakovina slinivky břišní je čtvrtou nejčastější příčinou smrti na zhoubné nádory v Evropě.