Trendy zdraví

Nemocných se srdečním selháním přibývá, dle odborníků je jich v ČR už okolo 300 tisíc. Na vině je často i nedostatečná péče po infarktu, ve které hraje důležitou roli spolupráce pacientů a jejich aktivní přístup k následné léčbě. Pouze pravidelné návštěvy lékaře a dodržování správného režimu mohou snížit riziko dalších infarktů a oddálit rozvoj chronického srdečního selhání.1 Odborníci upozorňují na nutnost důsledného sledování zdravotního stavu a dodržování pravidelných kontrol i v době pandemie. Zanedbání může mít fatální následky zejména u pacientů s kardiologickými onemocněními.

Nejčastější příčinou úmrtí dospělé populace v ČR a zároveň i ve všech vyspělých zemích je srdeční infarkt a kardiovaskulární onemocnění. Systém péče o pacienty se srdečním infarktem v ČR je díky výborné organizaci a spolupráci především intervenčních kardiologů aZdravotnické záchranné služby dlouhodobě na špičkové úrovni. Naším způsobem péče se stále inspiruje mnoho zahraničních zemí.

Vysoký krevní tlak, neboli hypertenze, je velmi častým a zákeřným onemocněním kardiovaskulárního systému. Vedle dědičnosti se na jeho rozvoji podepisuje především špatný životní styl. Je to skutečný tichý zabiják, především z důvodu, že většina lidí se o svém vysokém tlaku dozví až při běžné kontrole u lékaře. Přitom základem úspěšné léčby je právě jeho včasné odhalení a spolupráce pacienta s lékařem. Ovlivňují ho dědičnost, obezita, nadměrná konzumace soli a alkoholu, stres a kouření. K vysokému krevnímu tlaku jsou náchylnější především muži. Přibližně 40 % úmrtí mladších 65 let souvisí s hypertenzí. Na vysoký cholesterol v Čechách trpí až 2 miliony lidí, čtvrtina z nich ale o problému neví.

Vysoká hladina cholesterolu patří k závažným rizikovým faktorům srdečně-cévních chorob, které jsou nejčastější příčinou úmrtí nejen České republice. Každým rokem přibývá osob s vysokou hladinou špatného LDL cholesterolu. Současně ale také přibývá mnoho mýtů ohledně vzniku vysoké hladiny cholesterolu. Přinášíme vám ty nejčastější.

Tým prof. Petra Neužila, primáře Kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce, dnes u prvních pacientů s diagnózou fibrilace srdečních síní použil metodu ireverzibilní elektroporace (IRE) – ablaci ultrakrátkým pulsem vysokého napětí, při kterém dochází k přerušení vodivé tkáně vhodným množstvím elektřiny. Tato inovativní léčebná technika přináší pacientům zásadní benefity. Jedná se o méně invazivní katetrizační zákrok, který má navíc dlouhodobý efekt, proto jej není nutné v budoucnu opakovat.

V praxi se lékaři velmi často setkávají se dvěma chybami v chování pacientů. Za prvé jde o nekontrolované obíhání lékařů a z toho vyplývající nadměrné množství léků předepsaných různými lékaři, kteří o sobě mnohdy nevědí. To může být stejně nebezpečné, jako druhá častá chyba, nerespektování lékařských rad a vyhledávání „zaručených“ terapeutických postupů na internetu.

Desítkám tisíc lidí, kterým kvůli jejich nemoci hrozí mrtvice, plicní embolie, žilní trombóza a podobné, přinesl rok 2021 zásadní změnu v jejich léčbě. Lékaři jim mohou za určitých podmínek nově rovnou nasadit moderní léky, které brání nežádoucímu srážení krve, tzv. NOAC. Tyto protisrážlivé léky se po letech čekání dočkaly lepší úhrady zdravotními pojišťovnami a řada nemocných tak nebude muset procházet léčbou warfarinem tak jako doposud. Novou skupinou, která by NOAC mohla dostat, jsou i nakažení koronavirem s projevy tvorby trombóz. Podle posledních poznatků totiž u nich covid-19 častěji způsobuje krevní sraženiny, které je přímo ohrožují na životě.

Jaké dopady má kouření na naše srdce a cévy? Jak důležité je zachytit plicní rakovinu v časném stádiu a proč snižuje kouření účinky onkologické léčby? Jsou skutečně novodobé alternativy cigaret méně škodlivé a předstihly již v oblíbenosti ty klasické? K aktuálním otázkám na téma kouření se vyjádřili naši přední lékaři, a sice v rámci neveřejného diskuzního panelu, který uspořádala na půdě Všeobecné fakultní nemocnice v Praze pacientská organizace Onkomaják.