Trendy zdraví

Kardiovaskulární choroby patří k jedněm z nejčastějších příčin úmrtí. K největším hrozbám pak patří infarkt myokardu, který nás ohrožuje bez ohledu na pohlaví. Často se ale může projevovat u mužů a žen rozdílně. Ženy mohou mít velmi netypické příznaky infarktu, což může zapříčinit pozdější vyhledání lékařské pomoci.

Podle statistik zradí srdce téměř každého třetího z nás. Jedná se o nejčastější příčinu úmrtí v Česku. Jen vloni si vyžádaly ischemická choroba srdeční, selhání srdce a infarkt myokardu přes 38 tisíc životů. Nechcete-li být mezi nimi, začněte o to své více dbát. Je totiž spousta věcí, které pro něj můžete udělat.

Nemocnice Na Homolce si letos připomíná 20 let od přelomového okamžiku v léčbě fibrilace srdečních síní – nejrozšířenější srdeční arytmie v populaci.

Naše ordinace se rozhodně neplní lidmi se zánětem srdečního svalu po očkování, říkají čeští kardiologové v reakci na snad nejrozšířenější zprávu o možném nežádoucím účinku tzv. mRNA vakcín proti covidu. Staví se proti fámám a zveličování, které podle nich brání proočkování a nahrává tak vzniku dalších mutací světově rozšířeného viru. Očkování či dopad covidu na kardiaky budou mimo jiné tématy Evropského kardiologického kongresu (ESC), který dnes startuje v online podobě a účastní se ho desítky tisíc specialistů.

Letní tropická vedra na straně jedné, klimatizace a vychlazená auta na straně druhé – teplotní extrémy představují zátěž i pro zdravého člověka, natož pak pro ty, kteří mají nemocné srdce. Kardiologové proto varují – v létě buďte obzvláště opatrní, nepřeceňujte síly, ať vaše dovolené neskončí předčasně v nemocnici. Předseda českých kardiologů prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, FCMA, upozorňuje na základní pravidla, která by měli kardiaci v létě dodržovat.

Už naše babičky říkaly: „Bude pršet, cítím to v kostech.“ Má ale počasí opravdu dopad na to, jak se cítíme? Zcela jistě. A vedle vlivu na pohybovou soustavu má dopad také na náš krevní tlak. Lidé s onemocněním srdce a cév by proto měli možný vliv počasí brát vážně. Pokud navíc patří mezi takzvané meteosenzitivní jedince, musí své každodenní chování přizpůsobit nejen svému onemocnění, ale i počasí. Vedle konzultace se svým lékařem, který by měl o zvýšeném vlivu počasí na zdraví svého pacienta vždy vědět, je spolehlivou prevencí kardiovaskulárních komplikací zdravý pohyb přiměřený věku a zdravotnímu stavu kardiaka.

Nemocných se srdečním selháním přibývá, dle odborníků je jich v ČR už okolo 300 tisíc. Na vině je často i nedostatečná péče po infarktu, ve které hraje důležitou roli spolupráce pacientů a jejich aktivní přístup k následné léčbě. Pouze pravidelné návštěvy lékaře a dodržování správného režimu mohou snížit riziko dalších infarktů a oddálit rozvoj chronického srdečního selhání.1 Odborníci upozorňují na nutnost důsledného sledování zdravotního stavu a dodržování pravidelných kontrol i v době pandemie. Zanedbání může mít fatální následky zejména u pacientů s kardiologickými onemocněními.

Nejčastější příčinou úmrtí dospělé populace v ČR a zároveň i ve všech vyspělých zemích je srdeční infarkt a kardiovaskulární onemocnění. Systém péče o pacienty se srdečním infarktem v ČR je díky výborné organizaci a spolupráci především intervenčních kardiologů aZdravotnické záchranné služby dlouhodobě na špičkové úrovni. Naším způsobem péče se stále inspiruje mnoho zahraničních zemí.