Trendy zdraví

V případě, že vás trápí zdravotní problémy, je mnohdy potřeba upravit stravu, a navíc si dávat pozor na složení kupovaných potravin. U diabetu, osteoporózy, zvýšeného cholesterolu a krevního tlaku či u dalších komplikací je zapotřebí speciální dieta a zvýšená obezřetnost při nákupu jídla. Ať už musíte nebo nemusíte dodržovat potravinová omezení, je dobré vědět, jak se orientovat ve složení výrobků, které si kupujete. Ne všichni totiž ví, které informace na etiketách vyhledávat a jak je správně číst.

Medicína jde kupředu mílovými kroky a při léčbě kardiovaskulárních chorob se v posledních letech pohybuje na špičkové úrovni. Tím, na čem je ovšem úspěch lékařů závislý, je spolupráce pacientů, jejichž role je například při léčbě srdečního selhání klíčová. Stejně tak jako vhodná léčba jsou totiž důležitá režimová opatření. Jedním z nich je i pravidelný a adekvátní pohyb, vždy po konzultaci s lékařem.1 V Praze je proto od 29. září do 26. října 2019 otevřena první unikátní Srdeční procházková trasa, která je ideální právě pro pravidelné procházky pacientů se srdečním selháním, ale nejen jich.

Lidé po celém světě si budou 29. září opět připomínat Světový den srdce. Jedná se o akci založenou v roce 2000 a každoročně organizovanou Světovou federací srdce a Světovou zdravotnickou organizací. Letošním tématem je „Share the power“ – Sdílejte sílu. Tento ročník sdílí myšlenku, jakým způsobem lze srdce udržovat zdravé.

V neděli 29. září 2019 mohou lidé na celém světě oslavit „Světový den srdce“. Jedná se o akci poprvé konanou v roce 2000 a organizovanou každoročně Světovou federací srdce a Světovou zdravotnickou organizací. Poselstvím Světového dne srdce je ukázat, že srdečním chorobám lze předejít. Tento rok je hlavní myšlenkou slíbit si, že budeme žít zdravěji. Čísla týkající se onemocnění srdce jsou totiž stále alarmující! Podle zjištění Světové federace srdce jsou onemocnění srdce a mrtvice hlavními příčinami úmrtí na celém světě. Každoročně zabíjí více než 17 milionů lidí, což je větší množství úmrtí než na nádorová onemocnění, HIV, AIDS a malárii dohromady.

V České republice zemře ročně 50 000 lidí na onemocnění srdce a cév. Nejčastěji na akutní srdeční infarkt. V zemích, kde je prováděna aktivně a systematicky primární a sekundární prevence, je úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění významně nižší. Pro pacienty, kteří prodělali infarkt myokardu, je zásadní sekundární prevence-snaha aktivně zabránit opakování tohoto onemocnění ovlivněním rizikových faktorů (kouření, výživa, tělesná aktivita a zejména dodržování předepsané medikace-léčby). Léčba infarktu myokardu je v České republice na velmi vysoké úrovni, slabou stránkou ovšem zůstává právě sekundární prevence po prodělání akutního infarktu myokardu.

Případů srdečního selhání stále přibývá. Týká se jak žen, tak mužů. V současnosti jím na světě trpí minimálně 26 milionů lidí a dle prognóz bude toto číslo v roce 2030 o 25 % vyšší.1 Pozitivní na celé věci je fakt, že dlouhodobé posuny medicíny mohou znamenat i zvyšující se kvalitu života pacientů s chronickým srdečním selháním. To je ale podmíněno jejich proaktivním přístupem. Pacient, který se svým lékařem komunikuje, ptá se na nové možnosti a dodržuje režimová opatření, zásadně přispívá ke své léčbě. Naopak bez aktivního postoje pacientů je úspěšné vedení léčby velmi obtížné. Ocitáme se v době, kdy je role pacienta klíčová.

Lékaři ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze katetrizačně operovali nedomykavost jak mitrální, tak trikuspidální srdeční chlopně. Právě u druhé zmíněné se jedná o jeden z prvních zdařilých výkonů provedených tímto způsobem v České republice. Tento úspěch může v budoucnu znamenat naději pro pacienty, kterým hrozí vysoké riziko při běžném kardiochirurgickém zákroku.

Projekt Srdce v hlavě informuje o rizicích kardiovaskulárních onemocnění, léčbě, která je pilířem ochrany proti kardiovaskulárním příhodám, i nutnosti dodržování léčby a režimových opatření. Jeho ambasadorem se stal divadelní, televizní a filmový herec Václav Vydra.