Trendy zdraví

V neděli 29. září 2019 mohou lidé na celém světě oslavit „Světový den srdce“. Jedná se o akci poprvé konanou v roce 2000 a organizovanou každoročně Světovou federací srdce a Světovou zdravotnickou organizací. Poselstvím Světového dne srdce je ukázat, že srdečním chorobám lze předejít. Tento rok je hlavní myšlenkou slíbit si, že budeme žít zdravěji. Čísla týkající se onemocnění srdce jsou totiž stále alarmující! Podle zjištění Světové federace srdce jsou onemocnění srdce a mrtvice hlavními příčinami úmrtí na celém světě. Každoročně zabíjí více než 17 milionů lidí, což je větší množství úmrtí než na nádorová onemocnění, HIV, AIDS a malárii dohromady.

V České republice zemře ročně 50 000 lidí na onemocnění srdce a cév. Nejčastěji na akutní srdeční infarkt. V zemích, kde je prováděna aktivně a systematicky primární a sekundární prevence, je úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění významně nižší. Pro pacienty, kteří prodělali infarkt myokardu, je zásadní sekundární prevence-snaha aktivně zabránit opakování tohoto onemocnění ovlivněním rizikových faktorů (kouření, výživa, tělesná aktivita a zejména dodržování předepsané medikace-léčby). Léčba infarktu myokardu je v České republice na velmi vysoké úrovni, slabou stránkou ovšem zůstává právě sekundární prevence po prodělání akutního infarktu myokardu.

Případů srdečního selhání stále přibývá. Týká se jak žen, tak mužů. V současnosti jím na světě trpí minimálně 26 milionů lidí a dle prognóz bude toto číslo v roce 2030 o 25 % vyšší.1 Pozitivní na celé věci je fakt, že dlouhodobé posuny medicíny mohou znamenat i zvyšující se kvalitu života pacientů s chronickým srdečním selháním. To je ale podmíněno jejich proaktivním přístupem. Pacient, který se svým lékařem komunikuje, ptá se na nové možnosti a dodržuje režimová opatření, zásadně přispívá ke své léčbě. Naopak bez aktivního postoje pacientů je úspěšné vedení léčby velmi obtížné. Ocitáme se v době, kdy je role pacienta klíčová.

Lékaři ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze katetrizačně operovali nedomykavost jak mitrální, tak trikuspidální srdeční chlopně. Právě u druhé zmíněné se jedná o jeden z prvních zdařilých výkonů provedených tímto způsobem v České republice. Tento úspěch může v budoucnu znamenat naději pro pacienty, kterým hrozí vysoké riziko při běžném kardiochirurgickém zákroku.

Projekt Srdce v hlavě informuje o rizicích kardiovaskulárních onemocnění, léčbě, která je pilířem ochrany proti kardiovaskulárním příhodám, i nutnosti dodržování léčby a režimových opatření. Jeho ambasadorem se stal divadelní, televizní a filmový herec Václav Vydra.

Nemoci oběhové soustavy u nás dlouhodobě zůstávající nejčastější příčinou úmrtí. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky se v roce 2017 podílely na úmrtí 40,1 % mužů a 45,6 % žen. Z kardiovasku­lárních onemocnění je nejčastěji v české populaci zastoupena ischemická choroba srdeční včetně akutního a pokračujícího infarktu myokardu. K nejzávažnějším rizikovým faktorům kardiovaskulárních příhod patří vysoká hladina LDL-cholesterolu a vysoký krevní tlak (arteriální hypertenze).

Věděli jste, že nejčastější příčinou úmrtí v Evropě jsou kardiovaskulární (srdečně-cévní) onemocnění, z nichž jsou vedle srdečních infarktů nejčastější mozkové mrtvice? Na rozdíl od srdečního infarktu je u mozkové mrtvice významným rizikovým faktorem srdeční arytmie (fibrilace síní) a vliv hypertenze je tak větší. Odhaduje se, že na celém světě má v současnosti více než 1 miliarda lidí hypertenzi a více než 30 milionů lidí fibrilaci síní.

Výskyt chronického srdečního selhání se po celém světě neustále zvyšuje. Představuje nejčastější příčinu hospitalizace u lidí starších 65 let.1 Podle Národního registru hospitalizovaných bylo v roce 2013 hospitali­zováno přes 41 tisíc lidí se srdečním selháním jako primární diagnózou a více než 76 tisíc se srdečním selháním jako primární či sekundární diagnózou.