Trendy zdraví

Endometrióza patří k nejběžnějším gynekologickým diagnózám. Odhaduje se, že postihuje přibližně každou desátou ženu, ale některé statistiky udávají, že jí trpí až 15 % ženské populace. Přestože si laici toto onemocnění spojují hlavně s bolestivou menstruací, mnohem zásadnější je jeho vliv na plodnost. Ženy s endometriózou, které ještě plánují otěhotnět, by určitě měly navštívit i odborníka na reprodukční medicínu. Endometrióza je hlavní příčinou neplodnosti přibližně u ¼ žen podstupujících IVF.

Chlamydie, kapavka či virus HPV. Časté, avšak bohužel ne jediné pohlavní choroby, jejichž prodělání přivádí české páry do reprodukčních klinik. Ačkoliv někdy probíhají i bez příznaků, výsledkem může být poškozený reprodukční systém. Dá se dnes řešit poškozená DNA spermií? Jak se vypořádat s neprůchodnými vejcovody? A co dělat, když po prodělání pohlavní choroby hrozí onkologická léčba?

„Nemysli na to! Moc se stresuješ, proto se ti nedaří otěhotnět,“ slýchají ženy, které se snaží založit rodinu. Nejenže je tyto výroky často ještě více zdeptají, podle lékařů jsou navíc nepravdivé. Podle specialistů na reprodukci souvislost mezi psychikou a plodností existuje, ale nemá takový význam, jak se jí přisuzuje.

Zvýšená hladina estrogenu u žen je častou příčinou neúspěšných pokusů o početí. Pokud se tělo nachází delší dobu ve stavu hormonální nerovnováhy, výrazně se zvyšuje také riziko rozvoje závažných reprodukčních onemocnění a vzniku rakoviny prsu. Obvyklým viníkem takzvané estrogenové dominance bývá nezdravý životní styl či vysoká hladina stresu. Někdy jsou však důvody komplikovanější. Ačkoli existují různé cesty, jak dostat tělo do hormonální harmonie, účinné řešení často poskytne až odborné vyšetření.

Syndrom polycystických ovarií, známý také pod zkratkou PCOS, je hormonální porucha, která patří mezi nejčastější příčiny ženské neplodnosti. Jde o soubor příznaků spojených s tvorbou malých cyst na vaječnících a týká se až 10 procent žen v reprodukčním věku. Ačkoliv se PCOS často projevuje už od první menstruace, nejvíce žen se o své diagnóze dozví až v momentě, kdy se jim nedaří otěhotnět. Co přesně tento syndrom znamená a jak lze jeho důsledky zmírnit, popisuje ve svém komentáři lékařka a ředitelka reprodukční kliniky Repromeda Kateřina Veselá.

Odkládání rodičovství je trendem s dlouhodobě stoupající tendencí. Odborníci na reprodukční medicínu ho přitom uvádějí jako jednu z hlavních příčin rostoucího počtu IVF terapií. Řešením pro zachování plodnosti v pozdějším věku může být i tzv. social freezing, tedy odběr a zmrazení vlastních pohlavních buněk. Ideální je absolvovat jej co nejdříve, zejména pokud jde o ženy, u kterých kvalita vajíček věkem výrazně klesá. Pacienti s plánovanou onkologickou léčbou mají odběr a kryokonzervaci pohlavních buněk hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, a to i v případě, že jej absolvují na soukromé IVF klinice.

K takzvanému biochemickému těhotenství dojde, pokud se oplodněnému vajíčku nepodaří uhnízdit v děloze a následně jej tělo vyloučí. Ačkoliv se o něm příliš nemluví, během svého reprodukčního života jej prodělá až padesát procent žen. Velmi často přitom skončí, aniž by o jeho vzniku vůbec věděly. Jak lze biochemickou graviditu rozpoznat a je důvodem ke znepokojení?

Šokový pasterizátor umí z mateřského mléka dokonale odstranit cytomegalovirus (CMV) a zároveň zabránit jeho přenosu na předčasně narozené děti. Přístroj za 1 milion korun se Gynekologicko-porodnické klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty UK podařilo získat prostřednictvím aukce Nadace Báry Nesvadbové Be Charity a loňského 11. ročníku charitativního běhu Kros Štiřín.