Velikonoční dobroty s jogurtem | Výživa a gastronomie | Trendy zdraví


Velikonoční dobroty s jogurtem

13. 4. 2017

K Velikonocům neodmyslitelně patří různé tradiční zvyky a symboly, které se v některých částech Česka udržují dodnes. Koleda, polévání, fašank a pochovávání basy, vynášení Morény, zajíček, pečení mazance či beránka a vysévání obilí, to vše patří k tradičním Velikonočním svátkům. Podobě jako dobře prostřený stůl plný dobrot. Některé tipy na Velikonoční stůl přináší také Mlékárna Valašské Meziříčí.

Recepty s jogurtem

„Velikonoce symbolizují svátky jara a k této příležitosti jsme se rozhodli připravit dva recepty spjaté s tímto svátkem,“ říká ing. Radka Benešová, Marketing manager Mlékárny Valašské Meziříčí. „Jedním ze symbolů Velikonoc je beránek, proto jsme z našeho smetanového bílého jogurtu upekli bábovku ve formě velikonočního beránka. A pro případ, že by po Velikonocích zůstala v domácnosti i nějaká vajíčka doporučujeme připravit výtečnou vajíčkovou pomazánku za použití našeho Bílého jogurtu z Valašska,“ dodává Radka Benešová.

Velikonoční beránek

Lidé si představí sladkou bábovku pečenou ve tvaru beránka. Jako symbol byl a je znám nejen v křesťanství, kde byl symbolem Božího beránka Ježíše Krista. Jako obřadní pokrm je znám od středověku dodnes. Není však dochováno, zda se jednalo o pokrm z masa či pečiva. Vzhledem k tomu, že se masitý pokrm mohl jíst až po svěcení pokrmů, které připadalo na Boží hod Velikonoční, Velikonoční neděle, a pak také z důvodu, že si pokrm z masa nemohl dovolit každý, se předpokládá, že se připravoval ze sladkého či slaného těsta.

Symbol Velikonoc vajíčko má dávnou tradici

Zvyk konzumovat ho v době svátků jara k nám přišel z Německa a zřejmě souvisí s velkým postem, při němž se nesměla jíst ani vejce, a lidé proto nedočkavě čekali, až postní doba skončí. Ve spojení s lidovou tradicí vznikl zvyk zdobení vajíček neboli zhotovování kraslic doprovázený řadou obřadů a pověr. Od nepaměti symbolizovalo vejce zárodečný chaos, ze kterého vznikl svět, ale také životní sílu, narození a zmrtvýchvstání, nesmrtelnost, návrat jara a díky skořápce i pocit bezpečí. Z vajíčka Lédy oplodněné Diem v podobně labutě se narodila i krásná Helena, příčina trojské války. V antických hrobech byly nalezeny figurky boha Dionýsa s vajíčkem v dlani, což byl symbol návratu k životu. Židé podávají pečené vejce „betzab" při Velikonoční hostině, protože jim připomíná jarní oběti v jeruzalémské svatyni.

Jogurtový beránek se Smetanovým jogurtem z Valašska

Suroviny: 400 g Smetanového jogurtu z Valašska, 2 vejce, 180 g cukru krupice, 1 vanilkový cukr, 400 g polohrubé mouky, 150 ml oleje, 1 prášek do pečiva

Dle chuti lze přidat: citrónovou nebo pomerančovou kúru, 1 hrst nasekaných ořechů nebo mandlí, kandované ovoce nebo sušené meruňky případně jiné sušené ovoce

Postup:

Nejprve si v míse smícháme Smetanový jogurt z Valašska s vejci, olejem a cukry. Poté přidáme polohrubou mouku s práškem do pečiva. Vše dobře promícháme a následně můžeme vmíchat, dle vlastní chuti, mandle, rozinky, kandované ovoce. Jakmile máme těsto hotové nalijeme do máslem vymazané a hrubou moukou vysypané beránkové formy. Pečeme v předehřáté troubě na 180 stupňů dozlatova cca 50 minut. Po vyjmuti z trouby necháme částečně vychladnout a pak vyklopíme z formy. Po vychladnutí můžeme dozdobit bílkovou či čokoládovou polevou nebo jen pocukrovat. Beránka můžeme udělat i mramorovaného, pokud polovinu těsta obarvíme kakaem. Lze upéct i jako bábovku.

Vajíčková pomazánka s jogurtem

Suroviny: 10 vajec, 1 lžíci plnotučné hořčice, 50 g změklého másla, 150 g Bílého jogurtu z Valašska, 1 svazek pažitky, 1 cibule, citrónová šťáva sůl

Postup:

Vejce uvaříme natvrdo. Vychlazené oloupeme a oddělíme žloutky od bílků. Žloutky vyšleháme s máslem, hořčicí a Bílým jogurtem z Valašska. Pak už opatrně vmícháme nakrájené bílky, cibuli a pažitku. Osolíme a dochutíme citrónovou šťávou. Pomazánku necháme v lednici vychladit a podáváme s pečivem.

Velikonoce jsou všeobecně známé nejen jako významné křesťanské svátky

Velikonoce jsou slavnosti jara a probouzející se přírody. S tím jsou spojeny četné lidové zvyky, tradice i festivaly. Teprve na Nikajském koncilu roku 325 bylo rozhodnuto, že Velikonoce mají připadnout na první neděli po prvním jarním úplňku po jarní rovnodennosti. Jejich datum tedy od té doby kolísá mezi 22. březnem a 25. dubnem. Nejpozdější Velikonoce byly v minulosti 25. dubna v roce 1943, nejčasnější se pak Velikonoce slavily 22. března v roce 1818.


publikováno: 13. 4. 2017, v rubrice Výživa a gastronomie
Štítky: dezerty, jogurt, mléko, Velikonoce

Další články v rubrice Výživa a gastronomie:

Design: Jana Pospíšilová, Kód: Karel Koliš | Prohlášení
(c) Trendy zdraví 2009+